TZ: Nesouhlas s některými navrhovanými změnami v novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Barevný svět dětí, z.s. se jakožto člen plně ztotožňuje s postojem a stanoviskem Asociace Dítě a Rodina, z.s. a rovněž tímto vyjadřuje svůj zásadní nesouhlas s nekoncepčností a nehospodárností některých návrhů předmětné novely.

Na konci prosince 2019 Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v rámci mezirezortního připomínkování novelu zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Přestože zpracování návrhu zákona předcházely konzultace s odborníky z neziskového sektoru a dalšími zainteresovanými subjekty, obsahuje tato novela řadu zásadních nesystémových a nedomyšlených kroků, které ve svém důsledku mohou ohrozit fungování systému pěstounské péče. Předložený text novely je proto kritizován ze strany odborné veřejnosti, a to z několika důvodů.  Nutno podotknout, že předmětná novela zákona rovněž odporuje své vlastní důvodové zprávě i analýze rizik dopadů.

Připomínky k novele zákona byly Ministryni práce a sociálních věcí předloženy prostřednictvím Asociace Dítě a Rodina, z.s., která sdružuje 79 organizací působících v oblasti péče o ohrožené děti. Ministryni byly zaslány nejen písemné připomínky k novele zákona, avšak i otevřený dopis s výčtem zásadních výhrad.  Barevný svět dětí, z.s. se jakožto člen plně ztotožňuje s postojem a stanoviskem Asociace Dítě a Rodina, z.s. a rovněž tímto vyjadřuje svůj zásadní nesouhlas s nekoncepčností a nehospodárností některých návrhů předmětné novely.

Barevný svět dětí, z.s. se dlouhodobě zabývá pěstounskou péčí a doprovázením pěstounských rodin, přičemž ze své bohaté praxe v tomto oboru se může odpovědně vyjádřit zejména ke třem stěžejním bodům novely:

  1. Nezměněný státní příspěvek na výkon pěstounské péče
  2. Nevalorizovaná odměna dlouhodobých pěstounů
  3. Absence systematické úpravy příbuzenské pěstounské péče

 

Nezměněný státní příspěvek na výkon pěstounské péče

Zákon č. 359/1999 Sb. prošel poslední větší novelizací v roce 2012 s účinností od 1. 1. 2013. Státní příspěvek, ani jiné dávky pěstounské péče nebyly od této doby zvýšeny, a to přestože se od uvedeného data prokazatelně zvyšují platy, mzdy, ceny služeb, nájmy atd. Již 7 let tento příspěvek činí 48.000,- Kč/rok na jednu uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče, a proto bylo také opakovaně a naléhavě apelováno na zvýšení tohoto příspěvku. Nutno zdůraznit, že jeho účelem je poskytnout podporu pěstounům, aby byla péče o děti co nejkvalitnější a zároveň nedocházelo k předčasnému ukončení pěstounské péče.  Z daného státního příspěvku je hrazena celá řada výdajů – mzda klíčového sociálního pracovníka, náklady na nárokové služby poskytované pěstounským rodinám (včetně služeb dalších odborníků), režijní náklady na zajištění technického a materiálního zázemí služeb. Všechny tyto výdaje v posledních letech výrazně vzrostly, např. mzdy se od roku 1. 1. 2013 zvýšily o 7.000,- Kč, avšak mzda za činnost vysokoškolsky vzdělaných sociálních pracovníků a dalších zainteresovaných odborníků se s ohledem na stagnaci výše uvedeného příspěvku nezvyšují a zůstávají pod hranicí průměrné mzdy. Je zcela evidentní, že současná výše státního příspěvku je z důvodu rostoucích mezd a cen nedostačující a v případě přetrvání stávajícího stavu hrozí odchod kvalifikovaných odborníků, organizace se budou potýkat s obtížemi při hledání nových pracovníků a v konečném důsledku dojde k omezení doprovázení a služeb pro pěstouny.  Poskytování služeb pro náhradní rodiny je tedy ohroženo zejména krizí v personální oblasti (to se týká především nestátních neziskových organizací, které v současné době zajišťují cca 70 % výkonů), což bude mít v konečném důsledku dopad na samotné děti nacházející se v pěstounské péči.

Ztotožňujeme se s názorem Asociace Rodina a Dítě, z.s., že nezbytná a minimální částka k zajištění stability doprovázejících organizací je v současné době 65.000,- Kč/rok. Na závěr k tomuto nutno podotknout, že je s podivem, že důvodová zpráva k novele zákona výše uvedenou stagnaci státního příspěvku pojmenovává a reflektuje potřebu jejího navýšení, avšak samotný text zákona toto navýšení již neobsahuje.

 

Nevalorizovaná odměna dlouhodobých pěstounů

Novela zákona navyšuje odměnu pěstounů na přechodnou dobu, kteří se o dítě starají max. 1 rok a poté jej předávají dál.  Jejich odměna se zvýšila z 20.000,- Kč na 30.000,- Kč měsíčně, což v zájmu posílení náhradní rodinné péče kvitujeme. Nemůžeme se však ztotožnit s tím, že odměna dlouhodobých pěstounů zůstává od roku 2013 ve stále stejné výši, např. 12.000,- při péči o jedno dítě. Tímto postupem novela zákona způsobuje prohloubení propasti mezi odměnou krátkodobých a dlouhodobých pěstounů, což může způsobit výraznější zájem o krátkodobou pěstounskou péči a úbytek zájmu o dlouhodobou pěstounskou péči, která je z pohledu dlouhodobé stabilní péče o dítě více žádoucí. Nevalorizování odměn dlouhodobých pěstounů považujeme za zcela nekoncepční krok, a to zejména za situace, kdy se ČR potýká s významným nedostatkem dlouhodobých pěstounů. Je obecně známo, že náhradní rodinná péče je pro dítě vhodnějším řešením než péče institucionalizovaná, a přitom tento druh péče o dítě je pro stát výrazně finančně výhodnější (průměrné náklady státu na dítě v pěstounské péči činí necelých 20.000 Kč měsíčně, zatímco průměrné náklady na dítě v ústavním zařízení činí 44.570 Kč.). Zůstává tedy zcela nepochopitelné, že stát nezvyšuje odměnu dlouhodobých pěstounů, aby tak náhradní rodinnou péči opravdu podpořil a zefektivnil a děti nemusely končit v ústavech.

Také z důvodu nárůstu minimálních mezd a cen stojíme za tím, že by odměna dlouhodobých pěstounů měla být valorizována, jelikož nízké finanční ohodnocení povede k poklesu zájmu nových žadatelů o pěstounskou péči a úbytku stávajících dlouhodobých pěstounů.

 

Absence systematické úpravy příbuzenské pěstounské péče

Naše organizace doprovází především příbuzenské pěstouny z řad prarodičů a širší rodiny. Tento druh pěstounské péče je dle praxe i odborných studií odlišný od péče zprostředkované. Skýtá mnoho specifik a okolností, kdy např. příbuzní dostanou dítě do péče v podstatě ze dne na den. Neprochází odbornými přípravami jako zprostředkovaní pěstouni a mnohdy nejsou předem informování a ztotožněni s tím, co institut pěstounské péče představuje a jaké jsou s tím spojeny povinnosti, podpůrné mechanismy i hodnocení ze strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí.

Vzhledem k tomu, že v ČR je 2/3 pěstounů příbuzenských navrhujeme v souladu se stanoviskem Asociace pro Rodinu a Dítě, z.s., aby se příbuzenská pěstounská péče stala samostatným institutem s vlastním právním zakotvením a úpravou.

 

Závěr

Věříme tomu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí odpovědně zohlední veškeré připomínky ze strany odborníků z praxe a dokáže na novelu zákona nahlédnout optikou dlouhodobosti, systematičnosti a efektivnosti, a to zejména v zájmu ochrany dětí, které nemohou vyrůstat ve vlastní rodině a jsou tak nejzranitelnější.

 

Mgr. et. Bc. Jana Havigerová
Barevný svět dětí, z. s.

https://www.facebook.com/watch/?v=2970236623027570