WS „Jak upevňovat sourozenecké vztahy ve své rodině?“

Ve čtvrtek proběhl tradiční workshop pro pěstouny, tentokrát s lektorkou Martinou Vančákovou

Pěstounky a pěstouni se na něm dozvěděli, že vztahy sourozenců ovlivňuje mnoho faktorů:

Také, že děti sledují, prožívají a napodobují:

Někdy se také stávají příjemci nevědomě vysílaných odmítaných nebo zapovězených přání a tužeb rodičů, jejich osobních nebo vztahových problémů. Mohou být tlačeny do rolí v nevyřešených rodinných dramatech svých rodičů, která se bez náhledu znovu odehrávají v současné rodině.

Děti se naučí 10% toho, co jim vštěpujeme a 90% toho, co vidí a zažívají každý den.

Běžné projevy sourozenecké rivality je třeba považovat za přirozené a z psychologického pohledu zdravé. Patří k nim hádky, rvačky, soupeření, drobné naschvály, žalování… vše v rozumné míře, aby nedocházelo k fyzickému či psychickému ublížení, a pokud možno vyvážené – jednou vyhraje ten, podruhé druhý. Mezi sourozenci nesmí být obětní beránek či černá ovce.

V situacích, kdy dojde ve vývoji dítěte k zásadnímu narušení sourozeneckého vztahu, je nutné nabídnout odbornou pomoc nejenom strádajícímu dítěti, ale celé rodině. Vhodnou bývá kombinace individuální psychoterapie dítěte se společnou rodinnou psychoterapií všech členů rodiny. V závažných případech násilí mezi sourozenci je nutné vyhledat specializovanou psychologickou, psychiatrickou nebo sexuologickou péči pro agresora.

Rodiče se musí smířit s tím, že nemají a nemohou mít osud svých dětí a jejich vzájemných vztahů zcela pod svou kontrolou.

Jak podporovat dobré vztahy mezi sourozenci?

 

Literatura k tématu:

Adler, A. Psychologie dětí. Praha: Práh, 1994.
Adler, A. Smysl života. Praha: Práh, 1995.
Faber, A., Mazlish, E. Sourozenci bez rivality. Brno: Computer Press, 2009.
Leman, K. Sourozenecké konstelace. Praha: Portál, 2008.